Průvodce světem diamantů

Znáte rozdíl mezi briliantem a diamantem? Víte, proč se diamanty pojí s tématem romantické lásky? A co určuje jejich cenu? Připravili jsme si pro vás průvodce světem nejcennějšího drahokamu na světě, po jehož přečtení se v něm určitě budete orientovat lépe. 

Základní informace

Po staletí vyhledávaný a opředený mýty pro jeho dechberoucí lesk a symbolický význam. Původ názvu vychází z řeckého „adamas“, což znamená nepřemožitelný. To odkazuje nejen na mimořádnou tvrdost tohoto minerálu, ale i na údajné magické vlastnosti, které měly sloužit k ochraně před jakoukoli nástrahou. Nejvýznamnější drahokam všech dob, tvořen čistým uhlíkem, je zároveň jedním z nejstarších minerálů ve vesmíru. Většina z nich vznikla uvnitř zemského pláště, v hloubce přibližně 150 km pod zemskou kůrou, a to při teplotách vyšších než 2000°C. Na povrch země je pak vynesly sopečné erupce ve velkých kusech hornin, které nazýváme xenolity. Diamant dosahuje nejvyššího, desátého stupně tvrdosti na Mohsově stupnici, která měří tvrdost minerálů. Poškrábat ho tedy může jenom jiný diamant. 

4C – Znáte je všechny?

Proč mají diamanty, které na první pohled vypadají stejně, rozdílnou cenu? Pokud plavete v cenách diamantů a diamantových šperků, nejjednodušší způsob, podle kterého se můžete orientovat, jsou tzv. „4C“.  Až do poloviny dvacátého století neexistoval žádný dohodnutý standard, podle kterého by bylo možné diamanty posuzovat. Až tehdy došlo k vytvoření současně celosvětově uznávaného standardu pro popis diamantů: barva (Color), čistota (clarity), brus (cut) a karátová hmotnost (carat Weight). Dnes jsou takzvané „4C“ univerzální metodou pro hodnocení kvality jakéhokoli diamantu kdekoli na světě. 

Barva (Color)

Je zajímavé, že hodnocení barvy u velké většiny diamantů se zakládá právě na její absenci. Jinak řečeno, diamant, který nemá žádný odstín a je průzračný jak kapka čisté vody, má tu největší hodnotu. Barevná škála D-Z měří stupeň bezbarvosti porovnáním kamene při speciálním osvětlení a přesných pozorovacích podmínkách. Pokud se však bavíme o barevných diamantech, zde jsou pravidla jiná a často dosahují i vyšších cen než diamanty čiré. Například oblíbený žlutý diamant může být klasifikovaný jako „Fancy“ jen pokud v sobě má více barvy než kámen Z. 

Čistota (Clarity)

Čistota diamantu odkazuje na množství a viditelnost inkluzí uvnitř kamene. I zde se využívá praktická škála, která čistotu hodnotí. Nejvyšší stupeň čistoty (IF) se ve špercích používá málokdy, diamanty této čistoty slouží primárně jako investiční kameny. 

Brus (Cut)

Zde se dostáváme k odpovědi na první otázku. Zatímco diamant je název přírodního minerálu, briliant označuje jeho brus, který vzniká vybroušením přírodního kamene. Briliant je bezpochyby nejoblíbenějším a nejpoužívanějším brusem diamantu, což vysvětluje, proč si většina lidí tyto pojmy plete. 

Brus diamantu, který často zaměňujeme s jeho tvarem (kulatý, srdce, ovál, markýza, kapka neboli hruška), ve skutečnosti však znamená, jak dobře fasety diamantu interagují se světlem. Již zmiňovaný briliantový brus se brousí do celkem 57 faset (plošek).

Velikost (Carat weight)

Zjednodušeně řečeno, karátová váha diamantu udává, kolik diamant váží. Metrický „karát“ definujeme jako 200 miligramů. Každý karát se dále dělí do 100 „bodů“. To umožňuje velmi přesné měření s přesností na sto desetinných míst.

Mýty a pověsti

V průběhu historie diamanty uchvacovaly lidstvo svou svůdnou krásou a nadpřirozenou vírou. Od svého objevení kolem roku 2500 před naším letopočtem byly tyto vzácné drahokamy jádrem mnoha mýtů a legend kultur po celém světě. Pojily se se ctnostmi, jako je síla, bohatství, moc a láska. 

V době faraonů, 3000 př. n. l., se diamanty umísťovaly uprostřed tzv. anhk, egyptských hieroglyfů znamenající život. Diamanty představovaly slunce, symbol síly, odvahy a pravdy.

Staří Římané a Řekové zase věřili, že diamanty jsou slzy bohů nebo třísky, které se odlomily z padajících hvězd. Římská literatura také uváděla, že diamanty tvořily i hroty Amorových šípů. Odtud se údajně vzala spojitost s tématem romantické lásky.

Ve středověku se předpokládalo, že diamanty mají výjimečné léčebné schopnosti a považovali je za zázračné kameny. Věřilo se, že mají schopnost léčit bolesti břicha, ztrátu paměti, deprese, únavu, infekce, duševní choroby, noční můry, kožní choroby a další onemocnění hlavy a srdce.